Newsletter / Odběr novinek


TOPlist

Judo – letní tábor na tatami Jiřetín 2014

Naši milí rodičové, abyste nepřišli o všechny naše zážitky, tak se s vámi o ně rádi podělíme alespoň písemně.

1. den

Když jsme se konečně naložili a pořádně se se všemi rodiči rozloučili, naskákali jsme do vlaku, kde pro nás, naštěstí, bylo dost místa a my se tak mohli pohodlně svést až na zastávku Jedlovou. Na zastávce jedlová jsme si udělali krátkou pauzu a využili místní dětské hřiště pro trochu zábavy. Když jsme se dostatečně vyblbli, vyrazili jsme směr Jedlová hora. Musím Vám říct, byla o celkem fuška, ale i s trochou sportování po cestě jsme to až nahoru úspěšně zvládli. Nahoře jsme si dali krátkou pauzu a podívali se, jak vypadá lanové centrum, co nás čeká. Sice bylo pár nejistých pohledů, ale všichni se tvářili odhodlaně a určitě to vyzkouší. Když jsme se vynadívali okolí rozhledny, vyrazili jsme na sestup po sjezdovce k Chatě Slovan, kde se budeme konečně moct najíst a ubytovat. Po vydatném obědě jsme dostali klíče a mohli si jít zabrat pokoje. Kluky jsme nahnali do dvou pokojů po šesti, ať se nám pěkně druží a holky dostaly také svůj pokoj, ať mají svůj klid. No a protože ne všichni jsme se znali tak dobře, jak bychom chtěli, tak jsme si na hřiště šli zahrát pár seznamovacích her. Když se začala blížit bouřka a déšť, tak jsme se rychle schovali do našeho Dojo a další program byl na Tatami. Pořádně jsme si zamakali a udělali pár testíků, abychom věděli , kolik těch dřepů a leh-sedů vlastně zvládneme. Byli jsme příjemně překvapení, šlo to všem náramně. Po večeři jsme se všichni seznámili, jak to bude přes den probíhat, kdy budeme vstávat a kdy půjdeme spát. Potom jsme šli na dřevo, abychom si mohli udělat pěkné posezení u ohně. Dřeva se sehnalo dostatek a my tak mohli sedět u ohně a zpívat si a bavit se až do večerky. V postelích jsme usnuli snad ještě před dolehnutím.

Jídla:
oběd – vývar se zeleninou, segedínský guláš
odpolední svačinka
večeře- francouzské brambory

[nggallery id=694]

 

2.den

V sedm hodin ráno jsme začali všechny děti probouzet, abychom si ještě před snídaní stihli zaběhat a trochu se protáhnout. Musíme si přeci po ránu nastartovat organismus a udělat si hlad. Ke snídani bylo vše od masa, přes zeleninu až ke kukuřičným lupínkům a všichni si tak přišli na chuť tomu svému.Když jsme se konečně nasnídali, byla krátká pauza, aby nám všem slehlo a na tréninku, který měl následovat, to nedopadlo špatně. Na tréninku se nic špatného nestalo a děti, i velcí, si vyzkoušeli a porovnali mezi sebou, jak jim jdou kotrmelce a pády. Vyzkoušeli jsme si taky držení a trochu se poprali na zemi, ať z toho Juda něco máme. Pro zpestření tréninku jsme si vytáhli i dopadovou žíněnku a trochu si do ní zaskákali salta. Všem se to moc líbilo a trénink se tak povedl na výbornou. Spokojení a upocení jsme měli před obědem krátkou pauzu na očistu. Po obědě, kde byla porce, že by i slona zasytila, jsme si opravdu museli na chvilku lehnout a nechat těla trávit. Nemohli jsme se ale flákat moc dlouho, čekala nás cesta na Jedlovou horu a lanový park. Zabalili jsme tedy sváču, pití a pláštěnky, co kdyby náhodou, a vyrazili směr vrch. Cestu jsme si zase vyplnili nějakou tou zábavou a pobíháním, jinak by to snad ani nebylo ono. Trochu jsme se podcenili naše síly a byli jsme překvapeni, jak rychle jsme to nahoru zvládli. Po krátkém oddychu si nás přebrali instruktoři lezeckého centra a začali jsme se oblékat do postrojů a učit se, co máme dělat. Po pečlivém proškolení se, pod bedlivým dozorem vedoucích a instruktorů, vydali první odvážlivci nahoru do korun stromů. Jako snad pokaždé nás instruktoři chválili, jaké to máme na judu šikovné děti, že to tak úžasně zvládají. Během lezení se k nám ale začala blížit velká bouřka, ale dorazili v suchu až na pokoje. Trošku nás prohnal cestou na večeři přicházející déšť.  Večeře nám vylepšila náladu, kterou nám nezkazil ani hustý déšť. Dostali jsme totiž buchtičky se šóóóódóóóó!! Nebyl snad nikdo, kdo by si nešel přidat a naštěstí toho bylo k přidání dostatek. Po večeři jsme, kvůli dešti, museli opět jít dovnitř na tatami, kde jsme hráli míčové a společenské hry. Když se přiblížil čas večerky, tak ani děti a ani dospěláci nebrblali a šli si, po tak náročném dni, brzy lehnout. Po usnutí většiny dětí i dospělých se ubytovnou rozléhalo tak silné chrápání, že nebylo jasné, jestli venku hřmí, nebo se jen otřásá barák.

Jídla:
snídaně – obložený talíř a pečivo, kukuřičné lupínky
dopolední svačinka
oběd – vývar se zeleninou, kuřecí směs s rýží
odpolední svačinka
večeře – buchtičky se šodo

[nggallery id=695]

 

3. den

Dnes jsme po snídani vyrazili na výlet do Jiřetína pod Jedlovou. Ve městě jsme poslali pohledy a koupili zmrzlinu na osvěžení. Cestu zpět jsme vzali přes Křížový vrh, kde jsme si zasportovali, když už máme to soustředění. Když jsme to na vrchu rozdýchali, tak jsme pokračovali dále směrem ke sjezdovce z Jedlové hory. Cestou pro nás náš tvůrčí tým připravil zábavné hry. Nejvíce všechny asi potěšil poslední úkol, kde už bylo jen „Doběhni na oběd“. Skoro jsme tu trumfli pár traťových rekordů. K obědu jsme dostali čočkovou polévku. Dospěláci si mysleli, že dětem nebude  moc chutnat a budou tak mít spoustu na přidání. Víc se ale zmýlit ani nemohli. Děti vyjedli veškerou polévku do poslední kapky. Druhým chodem bylo kuřecí stehno s bramborem. Stejně jako po polévce se i po tomhle jídle jen zaprášilo. Po obědě jsme si dopřáli pořádnou přestávku a nebylo divu, že někteří usnuli a pořezali polovinu okolních lesů. Budit takové spáče byl skoro nadlidský úkol. Po přestávce jsme převlékli do kimon a šli se trochu poprat na tatami. Všichni se rvali jako lvi a dokonce i ti, kteří ještě nezvládají tolik techniky hodů, dokázali hodit na zem svoje zkušenější kamarády. Vyzkoušeli jsme si pár nových cviků, kdy některé z nich byly skoro až vtipné, ale některé daly zabrat natolik, že nám vracela únava ještě z Křížové hory. Trénink se nám trochu protáhl, až se nakonec přeměnil v hraní  různých her. Díky tomu nám utekl čas rychleji, než jsme čekali a skoro jsme tak zapomněli i na večeři. Naštěstí jsme ale byli upozorněni kručením v břiše některých z nás a tak jsme se hnali rychle se převléct a pak na večeři. K večeři jsme dnes dostali špagety s boloňskou omáčkou. Trochu jsme se všichni báli, jak budeme vypadat až s takovou večeří skončíme a jestli nebudeme mít špagety až za ušima. Nakonec se děti své večeře zbavily možná čistěji než samotní dospěláci. Večeře zmizela rychle a my dostali pochvalu za čistotu a pořádně vyjedené talíře. Po večeři jsme dostali za úkol se pěkně upravit, protože nás čekala diskotéka!! Pořádné hudby se sehnalo dostatek a tak jsme mohli řádit dlouho do večera. Dokonce jsme porušili i večerku, abychom si to pořádně užili a měli na co vzpomínat.

Jídla:
snídaně – obložený talíř, kukuřičné lupínky
dopolední svačina
oběd – výborná čočková polévka, kuřecí stehno s bramborem
odpolední svačina
večeře – špagety s boloňskou omáčkou

[nggallery id=697]

 

4. den

Jak jsme tak večer pořádně tancovali, tak se nám dneska ráno moc z postelí nechtělo. Trvalo nám to a všichni jsme kňourali, že přece ještě nemůže být ráno. Nedalo se ale nic dělat a muselo se z postelí ven. Čekala nás další rozcvička. Ta splnila svůj účel a my se probrali. Po tom, co jsme si provedli úklid sebe samých i pokojů, jsme se mohli vydat na snídani, kde nás čekal obložený  talíř spolu s marmeládou, kukuřičnými lupínky a piškoty. Pěkně jsme se nadlábli, abychom měli dostatek síly a zvládli trénink, který nás čeká. Na tréninku jsme si na začátku zahráli gymnastickou soutěž a bylo velmi vyrovnané a napjaté až do poslední chvíle. Když jsme se tak rozhýbali, mohli jsme se bez obav pustit do pár zápasů, aby jsme si užili i toho pravého Juda. Někdo nám asi krade čas, protože čas na trénink utekl jako voda a my se šli převléct a připravit na oběd. K obědu jsme si zase dopřáli pořádnou porci. Vaří nám tu opravdu skvěle. Vzhledem ke kratšímu spánku v noci a náročnému dopoledni si většina z nás po obědě zase zdřímla. Chrápání bylo tak hlasité, že pravděpodobně vyrušilo celou místní populaci ptactva. Když se nám konečně podařilo probudit se, tak jsme si zabalili batůžky na cestu a vyrazili směr Tolštejn. Cesta to byla krátká, ale i tak nám trvala více jak hodinu. Cestou jsme si totiž zahráli šipkovanou a některé úkoly nám daly pořádně zabrat. Připravili nám to pěkně těžké. Na Tolštejně nás čekala zasloužená odměna ve formě zmrzliny. Opravdu jsme si jí zasloužili. Počasí nám vyšlo krásně a mohli jsme si proto užít krásný výhled na celé okolí. Cesta zpátky nám utíkala o poznání rychleji, šli jsme také z kopce a nemuseli se tolik namáhat. Nestihli jsme si dojít ani na pokoje odložit si batůžky. Přišli jsem tak akorát na večeři. S radosti jsme usedli a pořádně se  najedli, však jsme si to taky zasloužili. Bylo tu pár nápadů si po večeři trošku ještě zasportovat, ale náročný den rozhodl za nás. Zahráli jsme karty a pár společenských her a při tom pomalu usínali.

Jídla:
snídaně – obložený talíř, kukuřičné lupínky
dopolední svačina
oběd – bramboračka, hamburská vepřová kýta
odpolední svačina
večeře – zapečené těstoviny

[nggallery id=707] 

 

5. den

Díky tomu, že jsme večer brzy usnuli, tak se nám dneska z postelí vstávalo mnohem lépe. Venku je dnes trochu chladněji a museli jsme tak při rozcvičce běžet o něco rychleji, aby jsme se zahřáli. Zahřáli jsme se nakonec až-až a ještě k tomu jsme si zaposilovali a protáhli se na tatami. Trošku jsme to ale přehnali s délkou rozcvičky a tak nám nezbylo moc času na úklid. Stihli jsme si tak akorát vyčistit zuby a umýt obličej. Doufejme, že dneska bude bodování úklidu až o něco později a všichni si tak stihnou ještě douklidit. Na snídani jsme se pořádně najedli, abychom měli sílu na trénink, který nás čekal. Po snídani jsme se, po krátké pauze, převlékli do kimon a už jsme spěchali na tatami. Dnešní trénink byl opravdu vydatný a vyzkoušeli jsme si nové cviky a techniky. Nebylo to zrovna jednoduché, ale všichni to zvládli velice dobře a zasloužili si tak velkou pochvalu. Sporty nás dneska baví a tak jsme trénink zase trochu protáhli. Času na převlečení a přípravu na oběd ale bylo dostatek a všichni se tak stihli připravit. Po vydatném obědě jsme si dopřáli pořádného odpočinku, abychom nabrali dostatek sil na další program. Odpoledne jsme, abychom si trochu odpočinuli, vyplnili míčovými a společenskými hrami. Chtěli jsme si sice odpočinout, ale hry nás tolik pohltili, že jsem na nějaký odpočinek zapomenuli a dali jsme si pořádně do těla. Chvíli před večeří si pár odvážlivců šlo vyzkoušet obří houpačku u lanovky na Jedlovou horu. Děti se sice zhoupnout nemohly, ale pohled na některé z dospěláků houpajících se a křičících je potěšilo snad více, než kdyby to sami zkoušely. Radost dětí z pozorování ječících na houpačce a hraní si na dětském hřišti se nám protáhla až do večeře a skoro jsme ji ani nestihli. Večeři jsme stihli sníst skoro ještě před tím, než nám ji položili na stůl. Bylo to ale velká porce a tak jsme si po večeři malinko odpočali, než jsme se vrhli na další hry. Zvlášť oblíbenou hrou tohoto dne se stala vybíjená a tak jsme v ní, na žádost dětí, pokračovali i dále. Těžko se nám nutilo jít do pokojů a dodržet večerku. Nakonec ale všichni, přemoženi únavou, poslechli a šli spát. Netrvalo to dlouho a celým patrem se ozývalo spokojené pochrupávání.

Jídla:
snídaně – obložený talíř, kukuřičné lupínky
dopolední svačina
oběd – zeleninový vývar s kroupami,
odpolední svačina
večeře – kuřecí rizoto

[nggallery id=708] 

 

6. den

Dnes jsme děti nemuseli pomalu ani budit. Spát se šlo brzy a i přesto, že byli minulý den znaveni, probudili se velice odpočatí. Toho jsme hned využili a dali s pořádnou rozcvičku. Zvlášť běh se tentokrát protáhl a tak jsme si hned po ránu pořádně zamakali. Na snídani byl vyhlášena zábava pro potěchu Lenky. Všichni dostali za úkol mluvit pouze ve zdrobnělinách. Všichni se tohoto úkolu zhostili na výbornou a z chvilinku už jsem mluvinkalo jen zdrobělinkami. Po tom, co jsme doplnili síličky na snídaňce na nás čekalo oznámeníčko, že tréninček judíčka se pro dnešek ruší. To, samozřejmě, všechny velice mrzíkovalo. Změnilo se to ale ve chvilince, kdy bylo oznámeno, že celý den budou probíhat Olympijské hry!! Je tedy pravda, že ne všechny naše disciplínky jsou podle standartu ať už zimních, nebo letních her, nic to ale neměnilo na jejich zábavnosti a všichni si to náramně užívali. Disciplín bylo připraveno tolik, třináct celkem, že nám to zabralo celé odpoledne i dopoledne. Vzhledem k dennímu mluvení ve zdrobnělinách byly disciplíny pojmenovány takto: Vázáníčko pásečku, přenášeníčko vodičky v pusince, přetahováníčko laníčkem, trakářky, házeníčko na cílečky, štafetka, skákáníčko v pytlíčcích, sprintík, jízdička na vozíčku, házeníčko vlaštovičkou, plíváníčko do dálečky, střelbička ze vzduchovičky. Soutěžilo se ve čtyřech olympijských týmech a bylo to velice napjaté až do posledních chvil. Poslední disciplíny jsme skončili chvilku před večeří. Když jsme se spokojeně navečeřeli a pořádně si velkém jídle odpočali, vrhli jsme se na další hry. Hrami jsme strávili i zbytek náročného dne.

Jídla:
snídaně – obložený talíř, kukuřičné lupínky
dopolední svačina
oběd – zeleninová polévka, rajská omáčka s těstovinami
odpolední svačina
večeře – halušky se zelím

[nggallery id=709]

 

 



Spřátelené weby, podporovatelé a sponzoři

Comments are closed.